Cestování

Ráda bych se podělila o zážitky a pro někoho možná i praktické rady pro budoucí cestování z mého tříměsíčního pobytu v USA. Nejsem žádný spisovatel, proto to tady může občas působit zmateně, ale co už…

 Zvolila jsem si nejsnadnější způsob, jak se do Ameriky dostat a to prostřednictvím agentury CCUSA, která zprostředkovává nejrůznější zahraniční pobyty zejména pro studenty – například v americkém dětském kempu. CCUSA můžu jen doporučit, za celou dobu jsem neměla jediný problém, komunikace s českou i americkou kanceláří byla bez jediné chyby, vždy mi ochotně odepsali a odpověděli na všechny otázky.

Jelikož jsem od začátku věděla, že opravdu nechci jako většina lidí strávit léto v kuchyni, podala jsem si přihlášku na pozici Support Staff – office, laundry. Díky tomu jsem do toho šla s rizikem, že si mě možná ani žádný kemp nevybere, protože největší šance je pro holku právě v kuchyni. Naštěstí se tomu tak nestalo…

Podívat se „za velkou louži“ nebyl můj velký sen, ale spíše výsledek víceméně spontánního rozhodnutí.  V  létě 2010 jsem pracovala v Holandsku a protože se jednalo o fakt nudnou a nezáživnou práci, tak jsem měla spoustu času vymýšlet, co chci dělat za rok. Mamce jsem v jednom ze svých emailů napsala, že příští rok jedu do Seattlu. Jenom jsem to tak plácla, nikdo mi jako vždy nic nevěřil, dokonce jsem pak zapomněla, že jsem jí něco takového psala. Překvapivě se mi o pár měsíců později ozvali z YMCA of Greater Seattle, zda nemám zájem pracovat v dětském kempu.

Celé léto jsem strávila na Tichomořském ostrově Orcas Island ve státě Washington a poté více než tři týdny procestovala společně s Katkou, se kterou jsem se seznámila na předodletovém meetingu v Brně.

O životě a práci v kempu bych se možná zmínila až později, protože chci psát hlavně o cestování, které bylo opravdu nezapomenutelné! Ještě teď, i když jsem několik dní zpátky v ČR, vstřebávám všechno, co jsme s Katkou za uplynulých několik týdnů zažily.

Proč nezapomenutelné? Protože jsme se rozhodly cestovat pouze dopravními prostředky  – autobusy, letadly, MHD, v nejkrajnější nouzi stopovat, nepronajímat si auta, nespát v hostelech, ale stát se součástí CouchSurfingu – komunity lidí, která buď nabízí nebo využívá během cestování k přespání gauč, postel, matraci, přímo u místních lidí v daném městě.  Funguje to po celém světě! CouchSurfing má nyní více než 2 miliony členů a tato komunita se stále rozrůstá. Skvělé je, že členem se můžete po registraci a vyplnění profilu stát i vy. Nemusíte přímo nabízet svůj gauč, protože ne každý má doma tu možnost, ale třeba jít na kávu s někým, kdo se ozve a má zájem poznat vás a město, kde žijete.

 Hned na začátku bych chtěla říct, že CouchSurfing není hostel (tohle píšou i na webových stránkách www.couchsurfing.com), kde si zabookujete pokoj, večer přijdete, usnete, ráno vstanete a vypadnete ven. Takhle to opravdu nefunguje, i když se to může stát, někdy člověk přijde ke svému „hostovi“ po celodenním prozkoumávání místa tak „mrtvý“, že se na nic jiného ani nezmůže. Je to o lidech, o poznávání nových kultur, zvyků…celkově o poznávání daného místa úplně jiným způsobem, než na jaký je normální turista, který jede s řízkem v batohu na dovolenou válet si šunky někde na chorvatské riviéře, zvyklý. Sorry, ta poslední věta je asi divná? Nelákají mě  pobytové dovolené, kde člověk více jak týden leží na pláži jako „vyvržený vorvaň“ a snaží se chytat „sexy“ bronz.

Poznámka: Frázi vyvržený vorvaň pravděpodobně vymyslel Honza? Pokud ano, vypůjčila jsem si ji, díky Honzo, máš u mě pomyslnou plechovku našeho oblíbeného Zeleného čaje!

 CouchSurfing nemá bookovací systém takový, jaký mají hotely a hostely, je třeba pročítat si profily uživatelů a dle sympatií jim psát personalizované žádosti o couch. Žádné Ctrl+C, Ctrl+V…na ty vám nikdo neodepíše…občas nikdo neodepíše ani na A4 personalizovaný dopis. To se nám stalo přibližně tak 120x? Je sranda si číst, co o sobě někteří lidé napíšou apod., ale není sranda najít někoho v létě v těch nejpopulárnějších destinacích. Měly jsme v plánu následující místa: Seattle, San Francisco, Los Angeles, Las Vegas, Grand Canyon, Washington DC a New York. Během července jsme do tohoto plánu přidaly ještě San Diego, které je vzdálené jen pár hodin jízdy autobusem od LA. 

Lidi jsme začaly shánět přibližně na začátku srpna, tzn. měsíc před začátkem cestování. V některých městech bylo snadné najít hostitele, v některých ne. Každopádně prvního září jsme měly přibližně 70%  jistých. To, že někteří během cestování odpadli, bylo fakt super překvapení, které nám tak akorát přidalo na nervech, ale s tímto se u CouchSurfingu musí počítat. Někdy se to prostě stane.


... pokračování příště